PhoNet - telefonní ústředny 5. generace
PhoNet - telefonní ústředny 5. generace
n
i malí herci dokáží hrát velké divadlo
n
i malé firmy přispívají k rozvoji techniky
n
i malé země mají své úspěšné výrobky
Principy - digitální hovor
Novější klasický tvar telefonního hovorového signálu, který je dnes používán na rozhraní telefonních ústředen určeném k připojení ISDN koncových zařízení (tj. telefonů, faxů a modemů), k napojení ISDN účastnických vedení (tj. digitální přístupové sítě), k napojení některých ISDN přenosových zařízení (např. GSM nebo VoIP brán) a dále i ke klasickému způsobu vzájemného propojování veřejných telefonních ústředen (tj. pomocí digitálních spojovacích svazků 2 Mbps E1). Tento tvar signálu se vyskytuje teprve až v ústřednách 4. a 5. generace a téměř jistě bude používán i nadále.
Novější klasický tvar telefonního hovorového signálu, který je dnes používán na rozhraní telefonních ústředen určeném k připojení ISDN koncových zařízení (tj. telefonů, faxů a modemů), k napojení ISDN účastnických vedení (tj. digitální přístupové sítě), k napojení některých ISDN přenosových zařízení (např. GSM nebo VoIP brán) a dále i ke klasickému způsobu vzájemného propojování veřejných telefonních ústředen (tj. pomocí digitálních spojovacích svazků 2 Mbps E1). Tento tvar signálu se vyskytuje teprve až v ústřednách 4. a 5. generace a téměř jistě bude používán i nadále.
Telefonní ústředny PhoNet jsou vyráběny na základě licence
poskytované firmou ProTel engineering, spol. s r.o.
a jsou určeny k provozu v členských zemích EU.
poskytované firmou ProTel engineering, spol. s r.o.
a jsou určeny k provozu v členských zemích EU.
Digitální tvar signálu vznikne tak, že je periodiky každých 125 usec změřena velikost analogového signálu, tato je kódována do formátu 1 BYTE a je následně přenášena v synchronní číslicové podobě (výsledný datový tok reprezentující obousměrný telefonní hovor je tedy 64 / 64 kbps). Kódování digitálního signálu je nelineární, a to dle G.711a (např. v rámci zemí EU) nebo dle G.711u (např. v Americe a Japonsku). Obě tyto metody jsou používány pro zvýšení odstupu signálu od šumu.
Jsou-li v rámci telefonního spoje ISDN 2B+D současně přenášeny 2 hovory á 64 kbps se signalizačním kanálem 16 kbps, pak je jeho přenosová kapacita 144 / 144 kbps. Pokud je současně přenášeno 30 hovorů á 64 kbps s dalšími dvěma kanály á 64 kbps sloužícími pro signalizaci a synchronizaci (tzv. E1 telefonní spoj, např. typu ISDN 30B+D), potom je jeho přenosová kapacita 2,048 / 2,048 Mbps. Organizace do 30+2 kanálů (tzv. E1 spoj s kapacitou 2x 2,048 Mbps) je používána v rámci zemí EU. V Americe a Japonsku se používá organizace do 24 kanálů bez rozlišení hovorových a signalizačních kanálů (tzv. T1 spoj s kapacitou 1,536 Mbps).
Digitální tvar signálu je velmi odolný proti nekvalitě hovorové cesty, neboť lze snadno "zrekonstruovat" jeho původní tvar. Prakticky tak odpadly problémy s nedodržováním útlumového plánu telefonní sítě, s rušením, s přeslechy či dalšími způsoby zkreslení hovorového signálu. Digitální hovor lze navíc snadněji (tj. levněji)než analogový signál komutovat v digitálních telefonních ústřednách a přenášet na velké vzdálenosti. Současně se tím vytvořily předpoklady pro přenositelnost hovorového signálu po optických vláknech. Nutnou podmínkou je ale striktní synchronnost všech telefonních ústředen i přenosových systémů propojených společně do dané digitální telefonní sítě. Vedle bitové synchronnosti navíc existuje i podmínka rámcové a multirámcové synchronizace vícenásobných (tj. multikanálových) přenosů hovorového signálu a samozřejmě i potřeba dodržení potřebné bitové chybovosti (min. do 0,1%, typicky pod 0,01%). Nevýhodou klasické podoby digitáního telefonního signálu je dále i jeho kontinuita, která vede k potřebě rezervovat po celou dobu hovoru poměrně velkou přenosovou kapacitu (tj. 2x 64 kbps). Většina současných telefonních sítí je již plně digitální, tj. analogový hovor se v nich používá výhradně jako převažující způsob připojení telefonních přístrojů (nikoli pobočkových telefonních ústředen).
Obě výše uvedené vlastnosti odlyšují klasické digitální telefonní sítě od souběžně používaných datových sítí, které se budují jako nesynchronní a s mnohem efektivněji organizovaným využíváním jejich celkové přenosové kapacity. Převážná většina telefonních ústředen i přenosových tras dnes ale nadále využívá klasického digitálního tvaru digitálního hovoru, neboť většina investic byla vynaložena teprve nedávno. Objem klasických digitálních hovorů však začínají zvolna ustupovat telefonním hovorům v paketové podobě.
Systém PhoNet podporuje digitální hovor jak vůči koncovým zařízením (viz popis desky DUS), tak i vůči spolupracujícím ústřednám (viz popisy desek DUV, PCM, PRI a SS7). Ve všech případech se jedná o podobu hovorového signálu odpovídají běžným evropským standardům.
Jsou-li v rámci telefonního spoje ISDN 2B+D současně přenášeny 2 hovory á 64 kbps se signalizačním kanálem 16 kbps, pak je jeho přenosová kapacita 144 / 144 kbps. Pokud je současně přenášeno 30 hovorů á 64 kbps s dalšími dvěma kanály á 64 kbps sloužícími pro signalizaci a synchronizaci (tzv. E1 telefonní spoj, např. typu ISDN 30B+D), potom je jeho přenosová kapacita 2,048 / 2,048 Mbps. Organizace do 30+2 kanálů (tzv. E1 spoj s kapacitou 2x 2,048 Mbps) je používána v rámci zemí EU. V Americe a Japonsku se používá organizace do 24 kanálů bez rozlišení hovorových a signalizačních kanálů (tzv. T1 spoj s kapacitou 1,536 Mbps).
Digitální tvar signálu je velmi odolný proti nekvalitě hovorové cesty, neboť lze snadno "zrekonstruovat" jeho původní tvar. Prakticky tak odpadly problémy s nedodržováním útlumového plánu telefonní sítě, s rušením, s přeslechy či dalšími způsoby zkreslení hovorového signálu. Digitální hovor lze navíc snadněji (tj. levněji)než analogový signál komutovat v digitálních telefonních ústřednách a přenášet na velké vzdálenosti. Současně se tím vytvořily předpoklady pro přenositelnost hovorového signálu po optických vláknech. Nutnou podmínkou je ale striktní synchronnost všech telefonních ústředen i přenosových systémů propojených společně do dané digitální telefonní sítě. Vedle bitové synchronnosti navíc existuje i podmínka rámcové a multirámcové synchronizace vícenásobných (tj. multikanálových) přenosů hovorového signálu a samozřejmě i potřeba dodržení potřebné bitové chybovosti (min. do 0,1%, typicky pod 0,01%). Nevýhodou klasické podoby digitáního telefonního signálu je dále i jeho kontinuita, která vede k potřebě rezervovat po celou dobu hovoru poměrně velkou přenosovou kapacitu (tj. 2x 64 kbps). Většina současných telefonních sítí je již plně digitální, tj. analogový hovor se v nich používá výhradně jako převažující způsob připojení telefonních přístrojů (nikoli pobočkových telefonních ústředen).
Obě výše uvedené vlastnosti odlyšují klasické digitální telefonní sítě od souběžně používaných datových sítí, které se budují jako nesynchronní a s mnohem efektivněji organizovaným využíváním jejich celkové přenosové kapacity. Převážná většina telefonních ústředen i přenosových tras dnes ale nadále využívá klasického digitálního tvaru digitálního hovoru, neboť většina investic byla vynaložena teprve nedávno. Objem klasických digitálních hovorů však začínají zvolna ustupovat telefonním hovorům v paketové podobě.
Systém PhoNet podporuje digitální hovor jak vůči koncovým zařízením (viz popis desky DUS), tak i vůči spolupracujícím ústřednám (viz popisy desek DUV, PCM, PRI a SS7). Ve všech případech se jedná o podobu hovorového signálu odpovídají běžným evropským standardům.
